Cesta na ETC
Tak a je to tady. Po čtyřech kvalifikačních turnajích, měsících čekání a příprav nastává chvíle, kdy je třeba sednout do auta a vyrazit do Švýcarského Montreux a věřit, že letošní umístění 40k ETC týmu bude mnohem lepší, než předchozí roky a to i přes penalizaci, kterou jsme díky chybám v zaslaných rosterech obdrželi s několika dalšími týmy. U některých členů si nejsme zcela jisti hráčským umem a i já sám se, vzhledem k armádě, kterou hraju, také necítím jako favorit našeho týmu. Phule se bude muset snažit při párování, protože na jeho „frajeři to uhází“ se stále čím dál víc přestávám cítit.
Je 6:30 a beru si do ruky už druhé kafe a pomalu začínám fungovat, cigárko, ranní stolice a hned mi bude parádně.
Otevírám svůj Feldherr kufr a kontroluji přítomnost všech potřebných modelů, přibaluji narychlo dobarvené dreadnoughty a librariana pro Arafeuse, kontroluji templáty, kostky, metr, laser ukazovátko, pravidla, kodex, vytištěné rostery všech států, ETC FAQ, vlastní roster v několika kopiích. Sakra moje hlava děravá, ETC je WYSIWYG, ok, instrumenty pro Daemon Prince mám od včera nabarvené, to problém není, ale sakra jak je k nim přidělat? Hmm… je ráno… můj mozek to v danou chvíli označuje jako neřešitelný problém a vymýšlí ojebávku (anglicky se tomu prý říká workaround), bude muset stačit položit je na podstavec 🙂
Nezapomenout foťák, notebook (ať můžu sepsat případný report už na hotelu). Ještě šáhnout do skříně pro nějaké čisté ponožky, spoďáry, triko. Přibalit pivka jako gift soupeřům, kotel energeťáku, buchty od ženy (ať je co drobit po sedačkách, když jsem vypucoval auto) a můžu vyrazit. Jo ještě dorazit to kafe…
Vše připraveno, teď se nastrojím jak vánoční stromek abych veškerou nálož donesl do auta a mohl vyrazit pro zbytek týmu, snad se budou držet mými instrukcemi a nedonesou všichni mega krosnu a mega kufr.
Tak. Máme před sebou zhruba 900km, s přestávkami odhadem 10 hodin jízdy, předpokládaný dojezd je cca v 18h. Snad to Pašík (auto) zvládne, už nějakou dobu mu z turba odfrkává olej a dvorní auto doktor prohlásil: „Táhne to? Jo? Tak to neřeš!“. Dobře. Neřeším.
7:00… vypínám…
PS: doufám, že v tomhle článku nikdo nečekal nějaké zhodnocení příprav, predikce, strategie a jiné sofistikované věci.