Manipulujte s aplikací pro hrací automaty 2024

  1. Automaty Gold Lab Zdarma: Chcete-li vyhrát, použijte jeden nebo dva z výše uvedených tipů
  2. Automaty Cherry Love Zdarma - Na Venuši čekají navijáky, speciální funkce a velké výhry
  3. Automaty Monopoly Big Event Zdarma: Newyorčané mají možnost sázet osobně i online, a se Super Bowlem, March Madness a major league baseball sezóna přichází v příštích třech měsících, online prostor viděl v prvním čtvrtletí neuvěřitelná čísla

Jak mohu vyhrát na automatu 2024

Automaty Serengeti King Zdarma
Kromě toho má kasino potvrzení od několika úřadů, GamCare, Gambling Therapy, EGR (vyhrál cenu B2B 2024)
Reddog Casino No Deposit Bonus
Neteller Casino Security-chápeme, že bezpečnost je opravdu důležitá, když hazardujete online
Podle vkladového bonusu chumba Online casino s collection může obdržet bezplatné zametání do skutečné hotovosti

Poker nejvyšší kombinace

Automaty Monopoly Megaways Online Jak Vyhrát
Takže pokud uvažujete o hraní online pokeru Ohio právní orgány souhlasí s tím, že poker spadá pod revidovaný kód
Automaty Wild Pops Online Jak Vyhrát
Přistupovat k takovému novému trendu se skepticismem není nikdy špatný nápad-zejména proto, že mluvíme o hazardních hrách
Victory Brno Casino No Deposit Bonus

pornjk, pornsam, xpornplease, joyporn, pornpk, foxporn, porncuze, porn110, porn120, oiporn, pornthx, blueporn, roxporn, silverporn, porn700, porn10, porn40, porn800, porn900

Karak XII pohledem vítěze

Minulý víkend se konal v čechách nejoblíbenější turnaj – Hradecký Karak, který stylem veni vidi vici vyhrála Imperiální Garda v rukou Bizona. Bizona znám několik let a jeho dosavadní turnajové výsledky rozhodně nebyly konzistentní, i když nějaký malý turnaj například v Černém Rytíři už vyhrál.
Jak tedy vypadá šampionova armáda?

CCS, 4x melta, chiméra s multilaserem a heavy flamerem
CCS s Master of Ordnance, flamerem a bannerem
Veterání, demoliční nálož, 2x melta, flamer a shotguny
3x Veteráni s lascannonem a 3x plasmou
PCS, 3x flamer
2x Infantry squad s autokanonem
2x Vendeta
Valkýra, raketomety
2x Leman Russ Demolisher s heavy bolterem
Basilišek s heavy flamerem
Takže nic vyloženě extrémního, takový semi kompetitivní build. O to víc je výsledek překvapující. Jednoznačná gratulace k Bizonovému vítězství. V generálovi uhrál 100 ze 100 možných bodů. V Overallu se 153 body první místo obhájil.

Po dohodě s Bizonem si dovoluji publikovat jeho report z Karaku XII – Flujo Verde. Report přebírám z TIOW fóra, jen jsem se snažil opravit několik hrubek, holt warhammer jde Bizonovi kapku lépe než pravopis.

Tak jsem se nakonec rozhodl pro nějaký ten report toho, co jsem vlastně na Karaku vyváděl (nakonec je delší než jsem původně čekal). Původně jsem nechtěl psát nic, ale nakonec jsem se, dohnán okolnostmi a pochybami jiných o mé férovosti, rozhodl tak na přání některých lidí, mimo jiné i Chaindlera, učinit. Pokud si ale někdo opravdu myslí, že zde nalezne nějaké to tajemství Bizonova komba, tak vás musím dopředu vyvést z omylu, nic takového se konat nebude. Jinak upozorňuji, že Rostery oponentů nevypisuji, neboť jsou k dohledání zde na TIOW.

Den první: pátek
Po velice otravném pracovním dni vyjíždíme po šesté hodině směrem z Prahy v sestavě Screw, Dejv, Stuli a Bizon vstříc Hradci Králové. Musím říct, že jsem se na tuto legendární akci velmi těšil, neboť věhlas Karaku je značný a mě účast na tomto turnaji z různých důvodů za poslední roky vždy unikala. Po příjemné čtyři a půl hodiny trvající cestě zacpanou dálnicí, jsme konečně (posilněni vyloupením Burger kingu) dorazily do Hradce, který se na tento víkend stal naším domovem. Velice mě potěšilo setkání s Watchdogem, kterého jsem skoro dva roky neviděl a s dalšími přáteli, které také nevídám nijak často. Když jsme se pak po čase doslechli, že někdo vyhlásil bonusový event  „Sestřel si svojí Vendetu“ (ano vůbec nevím koho toková ptákovina mohla napadnout, že Shadowulfe), rozhodli jsme se s Watchdogem, že si dáme Chalenge. Zbytek večera se nesl ve znamení deskových her, diskuzí a piva (Černý Kozel), kapalného zla („Piva“ Votrok) a pro mě skoro piva (Krušovice), které bylo doprovázeno zelenou, citrónovou vodkou a ještě nějakými dobrotami  .

+++ Následuje Kóma+++

Den druhý: sobota – první turnajový den
Po příjemném večeru následuje ráno s kocovinou, koblihami, kávou, kolou a ještě nějakými dalšími pochutinami. Když jsem konečně v akce schopném stavu, přichází Watchdog a hlásí mi, že nám objednal Chalenge, takže jdeme na to. Na hru s Watchdogem jsem se velmi těšil, neboť je to skvělý oponent a kamarád a velmi jsem si přál si s ním po dlouhé době zahrát.

I.   Bitva Bizon vs. Watchdog – TAU
Vyhrávám hod na začátek a zabydluji se v deploy zóně, deploy pro mě znamená zhruba osmdesát procent veškeré mé hry, takže si dám záležet. Hlídám si boky před flankem pomocí tanků a odstup a obsazuji i svůj díl coveru i s objectivem. Do jedné vendetu nakládám PCS a do valkýry AT veterány. Předávám deploy, Watchdog hraje Tau s Eteralem, jediným modelem co hraje za oponenta a nádhernými suitami (T5) od FW s komandérem.  Bohužel je díky tomu ale zbytek armády slabší. Roster si můžete najít.

První kolo vše rozhodne v můj prospěch, ale jen díky naprosté smůle na kostky na Watchdogově straně, Watchdogovi se nepovedlo hodit jediný Cover či armour save, ani nemluvě o LD testu. Takže ničím Devilfish a pinuji tím posádku, zaháním na ztráty ve střelbě jedny warriory a pathfindery a na střelbu Valkýry, imobilizuji devilfish s Etheralem, Hammerheadu sice neudělám nic (i přes střelbu na bok a bez coveru scoutovací Vendetou), dávám pár woundů do jednotky velkých suit, ale to co rozhodlo, byly AT veteráni vyskočivší z Valkýry, popoběhly a nastřelily Broadside suity (2xMG, HF, Democharge), čímž zabily jednu schielddronu, bohužel i zde watchdog nehodil LD a utekly tím mu ze stolu. Po tomto debaklu, jsme se stejně rozhodly, že to dohrajeme a zde se pro změnu smůla nalepila na mě, kdy jsem nebyl schopen po dvě kola střelby nic kloudného trefit, nakonec jsme to tuším zabalili ve asi ve čtvrtém kole (ale nejsem si tím úplně jist), kdy už Watchdogovi na stole zůstal pouze imobilizovaný Devilfish s Etheralem, velké suity s posledními životy u každé z nich, před nimiž se producíroval Demolisher a pár Krootů u objectivu na který se chystali moje plamenomety. Držel jsem víc objektivů, čtvrtiny i na killpointy jsem vedl. Watchdog mi oproti tomu sestřelil všechny tři letadla a připsal si tak první tři body do neoficiální bonusové soutěže :). Pak jsme to tuším ukončili. Takže 20:0 pro mě.

II.   Bitva Bizon vs. Anthrax a jeho Tyranidi

Nic moc stůl, skoro bez coveru, navíc máme noc a já prohrávám hod o začátek. V této bitvě se musím Anthraxovi omluvit za to, že mě musel na začátku pořád budit, dolehla na mě kocovina v plné míře, takže jsem myslel, že mi praskne hlava a furt se mi chtělo spát, nakonec se to ale ke konci bitvy zlepšilo.

Vím, že při krátkém deployi nemám šanci, takže se uchyluji ke lsti a objectiv dávám na druhou stranu, než se hodlám deploynout. Lest Vyjde a Anthrax staví Tyranta na druhý okraj a svůj objectiv naproti mému kousek od hrany svého deploye, v tomto místě také vylézá se svojí hlavní silou. Já oproti tomu stavím ochranou zídku proti flankujícím zlodějům kalhot a vším až na jedny veterány (jejichž cílem je zabrání a obrana mého objectivu v lese v mém deployi, po odlákání hlavní nidího roje zpět k mým jednotkám) přicházím ve svém kole. Tím získávám kolo navíc na střelbu a všeho bezezbytku využívám, trochu mi sice zatopili jeho gendové, ale nic co by se nedalo přežít. Tady jsem udělal první velkou chybu, kdy jsem v rámci záchvatu vražednosti naběhnul deseti AT veterány Broodlorda s posledním a životem, jako úplný školák jsem ale zapomněl na jeho T5 a tak jsem ztratil 140 bodů, ale pak už jsem si dal pozor. Jako poslední relevantní model ve hře padl v šestém kole Anthraxův Tervigon, který mě štval celou hru a vyprodukoval úctyhodné množství Gauntů.

Nakonec jsem jeho Gauty vyhnal ze svého objectivu tankem, čímž jsem ho blokoval, ten jeho obsadil pomocí PCS ve Valkýře i s jeho čtvrtinou, jeho druhou čtvrtinu jsem zabral chimérou, veterány (v průběhu hry přesedli) a tuším vendetou. Takže ve finálovém šestém kole Anthraxovi, zbyly na stole dvě dost pobité a porozené jednotky Gauntů (tuším, že obě utíkaly) a jedna jednotka Hormagauntů, bez synapse. Ve finále tuším 11:8 na killpointy pro mě (ale nevím jestli v tom byli ty utíkající Gaunti), kontroluji čtvrtiny i objectiv.  Jinak to byla hra plná zvratů a občas jsme něco oba poorali, na Anthraxovi bylo navíc vidět, že s armádou není moc sžitý, ale i tak jsem po dlouhé době měl zase jednou respekt z brouků. Přesto všechno 20:0 pro mě.

III.   Bitva Bizon vs. Zrudi a jeho SM
Po mém zjištění , že hraju se Slovenskými bratry jsem měl nejprve obavy, co mě čeká, vzhledem k pověsti jednoho člena jejich výpravy z minulých ročníků, ale nemohl jsem se mýlil. Nejen, že je Zrudi naprosto pohodový kaštan a je s ním strašná sranda, ale navíc si i padneme do noty jako hráči, takže se hra nese v dokonale přátelském duchu, pro mě jednoznačně jedna z nejlepších her, co jsem na Karaku měl. Zrudi je jako oponent naprosto skvělí.

Hrajeme na Stolu s velkou pevností od GW a pár budovami. Prohrávám hod na začátek, ale jsem překvapen, když mě oponent nechá začít. Vybírám si čtvrtinu s budovou a Zrudimu nechávám pevnost. Obsazuji obě patra budovy veterány spolu s velením a MoO a další veterány umisťuji do boku blíž k mému deployi kvůli coveru a ochraně. Bazilišek jde do rohu tak, aby měl na pevnost výhled a byl kryt velitelskou chimérou a tankem i rohem budovy. Druhý tank umisťuji jako vábítko na motorky na druhé křídlo do čistého palebného pole veteránů a zbylé pěchoty. Letadla se chytají na rozlet na hraně deploye. Zrudi mě částečně překvapí, když kromě taktikál kterými obsazuje pevnost, nechá vše v rezervách. 2xLCPredator (tohle mu podle mě pomohlo prohrát naši bitvu), Attack bike s MM a Razor s linkovanými LC, Jumpacky v rezevách i s kapitánem a knihovníkem a ještě si nechal na Deep Strike pětku termitů (TH+SS). Dávám se do díla a v druhém kole není prakticky nikdo v pevnosti (v mém třetím pak už vůbec nikdo). Přichází rezervy, přesně jak jsem očekával, do mnou připraveného plasmového pekla letí baťůžkáři (welcome to plasma hell). Motorka útočí na nastrčený tank, a čímž se odkryje na střelbu, už se loučím s tankem co splnil svůj úkol, ale Zrudi překvapí a mine. Přichází jeden predátor a zatřese s vendetou, také přijede Razor a ustřelí LC druhé Vedetě. To, co ale a nejspíš rozhodlo, byl Deep Strike termitů, bohužel minuli a odlítli ze stolu, bohužel byli také zničeni na Misshap tabulku, jejich přítomnost mohla situaci změnit, ale bohužel se tomu tak nestalo, čest jejich památce. Ve třetím kole vystavuji baťůžkáře plazmové pozornosti, přičemž stranou nezůstane ani Demolisher a Bazilišek, přežije zraněný knihovník a kapitán spolu s pár členy.

Motorku likviduje četa bláto šlapů. Vendeta zatřese predátorem a dočišťuji pevnost Valkýrou, přičemž se přibližuji k Razoru. V dalším kole ztrácím jednotku bláto žroutů a bohužel i jedny veterány na baťůžkáře a spol. v CC. Ve svém kole opět obracím plasmovou pozornost a na batůžkáře a spol., tentokrát padnou i s kapitánem. V té době již čeká jednotka vysednutých AT veteránů z Valkýry kolem Razoru na svou možnost vozidlo vaporizovat střelbou a na opět roztřesený predátor zle hledí ještě jedna Vendeta. Zrudi mi podává ruku a hru končíme, vědomi si toho jak by hra dopadla. Takže poslední bitva soboty s vynikajícím přátelským protivníkem 20:0 pro mě.

+++Večerní cesty Hradcem+++
Vyrážíme ve skupině na společnou večeři do ohlášené hospody, velice se těším na pokec se Zrudim a dalšími hráči, ale bohužel dorážíme do hospody jako jedna z posledních skupin, takže jsme vykázaní s tím, že pro nás již není místo, zklamaní odcházíme. Jako alternativu bereme útokem Čínu v centru města a nedaleký Steakhouse. Kde pokračujeme v pivních a slovních hrátkách do pozdních hodin, které posléze korunujeme po návratu do tělocvičny hrou Wings of War. Značně znavení uleháváme do spacáků.

+++ Torpor +++

Den třetí : neděle – „velké finále“

Probouzím se do nového dne s čistou hlavou, ale nepříjemným pocitem v žaludku. Nevím, jestli za to mohla kombinace Číny a Plzně, nebo posléze teplého Braníku v tělocvičně, Plzně a bramboráků, ale už v ten okamžik vím, že si celý den budu čas mezi hrami užívat na toaletě čtením novin.

IV.   Bitva Bizon vs. Zdendalini a jeho IG
Zdendalini na mě den před tím působil velmi přátelským dojmem a tento dojem se mi jenom potvrdil. Jednalo se pro mě o dalšího fajnového protivníka tohoto turnaje a musím říct, že jsem si se Zdendou příjemně při hře popovídal. Prostě příjemný protivník do začátku dalšího dne, co si přát víc.

Na tuto bitvu jsem se moc netěšil, protože Stalingrady s IG jsou většinou dost nudnou záležitostí a rozhodující v nich je většinou první kolo, ale zde to díky nočnímu deployi bylo něco trochu jiného. Na stole nebylo mnoho Line of Sight blokujícího terénu, takže jsem byl oproti Zdendovi a jeho motoparku se svou pěchotou v mírné výhodě. Navíc jsem získal první kolo, takže jsem pomocí složených jednotek pěchoty omezil Zdendovi deploy na šest palců. Vím, co dokáže garda a její velké placky, takže jsem zvolil značně roztáhlý deploy s rozumným odstupem těžkých zbraní, protože nejlepší způsob jak na mechanizovanou gardu, je jít po měkkých bocích většiny gardistických vozidel, toto se mi v průběhu hry značně vyplatilo. V této hře jsem využil mnoho chyb, kterých se Zdenda dopustil, ať už se jednalo o prioritu cílů, nebo chyb při deployi, které mi umožnily vyřadit většinu pro mě nepříjemných věcí v první kole (i když zde při pinningu pomohly i Zdedovy kostky), po bitvě jsme je spolu tyto chyby docela podrobně rozebrali. Padalo mi to mírně nad průměr a tak nebyl zase takový problém Zdendu přestřílet. Ve finále jsem držel čtvrtiny, většinu objectivů a na kill pointy jsem také s přehledem vedl, Zdendovi zbyla tuším Commanda za zničenou chimérou, jeden AC z HW teamu a Leman, který jsem většinu hry ignoroval. Nakonec to byla velice příjemná hra s velice příjemným oponentem, ale i tak jsem si odnesl skóre 20:0 pro mě.


V.   Bitva Bizon vs. Typhus a jeho zelené kůže

Finálová bitva a přiznám se, pro mě i největší zklamání. Nejenom, že i můj žaludek jevil každou chvíli známky exploze, ale i z oponenta jsem měl nic moc pocity. To, že na mé nabídnutí podání ruky a představení se reagoval potřesením ruky „mrtvé ryby“, aniž by se mi podíval do očí a aniž by se představil (což je pro mě součást dobrých mravů), mě trochu překvapilo, ale co jedeme dál. To že je to asi člověk mála slov jsem si začal myslet, když jediná slova před hrou, která jsem od něj slyšel, byla „Chci vidět Roster“ a „Kde máš armádu“. To, že mu jako orkovi ve vagónech, vyhovuje terén bez coveru mi bylo jasné ihned, takže když jsme se začali bavit o tom, jak budeme co hrát, takže tady nedošlo k žádným překvapením. Nakonec jsme se nějak dohodli a terén trochu upravili tak, aby měl smysl. Každá strana tím získala vyrovnaný terén a šli jsme na to. Rozhoz kdo začne, se protáhl. Na jeho první pětku, jsem odpověděl pětkou (když jsem jí hodil, zdálo se mi, že se přestal usmívat) a na jeho další dvojku tuším trojku.

Po prohlédnutí si oponentovy armády jsem konstatoval, že jsem v řiti, pokud ho nezastavím v prvním kole a pokud možno u něj v Deployi. Takže jsem dal objectiv do mé pravé čtvrtiny a začal stavět obranu tak, aby vypadala co nejlákavěji pro první útok. Nahustit hranu tak, abych blokoval Scout Move od Deffkopty a za to umístil jedny Veterány, Basilisk a Demolisher ,byl to risk v případě nutnosti jsem počítal s ústupem do boku a nejspíš i s nutností obětovat nějakou techniku. Zbytek šel kolem středu tak, aby mohl krýt ústup z pozic a v případě nutnosti dostřelil po jednom pohybu na celý ztracený bok. Pokud by oponent vyhrál ukradení iniciativy, byl bych sice díky odkrytí v řiti na kvadrát, ale co, risk je zisk a jinou možnost jsem se svým buildem stejně neměl. Typhus se chytil na vábničku a deployoval tak, aby byl všemi třemi Vagóny co nejblíže kraji a co nejblíže hraně stolu a mému objectivu, čímž si vagóny napasoval k sobě. Zbytek schoval za ně a v těsné blízkosti, nechápu sice proč (Big Mekova KFF má přece dosah 6“), riskoval tím velké placky (o kterých věděl, že je mám) a poškození vozidel, která nebyla primárním cílem (pocit nepřemožitelnosti je hrozná věc), ale co, to byl jeho boj. Naskautoval jsem Valkýru s AT veterány a Vendetami do výhodných pozic a modlil se, že mi nevezme iniciativu, to se mu ale, bohužel pro něj, nepovedlo. Takže jsem mu předvedl ukázkový Alfastrike. Před jehož exekucí jsem si vysloužil označení prase, ne protože jsem mu zahnal jedny (nebo dvoje) Looty střelbou, ale proto, že jsem mu zničil kill kanu pomocí MoO, což mu málem poškodilo i další věci co měl dost hloupě naskládané u ní. Když jsem mu pak vyhodil oba nejdůležitější Battle Vagóny do povětří deseti melta bombami, tak se začal tvářit, že sežere vlastní metr. V jeho kole udělal pár pohybů z kráterů, popojel si Battle Vagónem o 12“ a po té co mi nic neudělal střelbou a hodil skoro prd na běh, tak mi oznámil, že to balí a že je to 20:0 pro mě.

Když jsem mu nabídnul, že to dohrajeme, tak mi sdělil, „že si nechce kazit náladu“ a že ho doblastuju, hned na to odešel se slovy „kde je Zoltan“ a ani mi nepodal ruku. Takže jsem tam zůstal stát a „čuměl jsem jak půl prdele z křoví“ a to opravdu ne kvůli tomu, že celá naše hra trvala asi deset minut, teď jsem i déle psal její popis. Takže jsem se skvělými pocity začal balit armádu a připadal jsem si jako by mi někdo plivnul do obličeje. Ano Typhus se pak sice vrátil a začal trochu komunikovat, ale kouzlo okamžiku už bylo zlomeno. Takže jsem se na to šel vysrat a to tak že s průjmem i doslova.

+++ Konec a zvonec +++
Po tom už následovalo jenom vyhlášení výsledků (nějak mě při něm nepřekvapilo, když jsem zjistil, že Typhus je Ohmův bratr, měl jsem s ním jistou zkušenost, která mě přesvědčila, že jsou si dost podobní), před kterým jsem si zabalil svých pět švestek a pak se bavil diskuzí se známými. Nakonec  já jsem si říkal je to fajn, generála jsem sice dal (byť s nic moc pocity z finále) což je samo o sobě bomba a byl to skvělý zážitek, i když mě trochu štvalo, jak si mě kamarádi dobírají kvůli výsledku, ale co alespoň byla sranda. Už jsem si říkal, jak to má Grigorij v kapse v Overallu díky barvení a pak jsem při vyhlášení výsledků málem padnul na prdel a ani jsem nevěděl kam s očima. To jsem nečekal ani ve snu, že jsem to vyhrál celý a upřímně jsem tomu nemohl uvěřit ani pak, teda dokud se ty výsledky neobjevily na webu. Takže nakonec skvělý pocit z akce a vynikající zážitek, akorát si teď o mě známý budou myslet, že jsem hrozné prase. Každopádně organizátorům ještě jednou děkuji za bomba akci a skvělý zážitek a já se budu těšit zase někdy příště.

Bizon